Píďalky

Píďalka podzimní (Operophtera brumata) a píďalka zimní (Erannis defoliaria) Koncem září až začátkem října lze pozorovat na ovocných dřevinách píďalku podzimní a píďalku zimní. Oba škůdci mají jen jednu generaci za rok. Larvy pídivky podzimní i pídivky zimní se mohou živit téměř na všech druzích různých ovocných a listnatých stromů a keřů. Podle některých autorů se nemohou rozvíjet na broskvi obyčejné. Jedním z nejběžnějších a nejvýznamnějších škůdců ovocných a zároveň i okrasných listnatých dřevin ve všech oblastech je píďalka podzimní. Samičky, které jsou menší než polovina délky těla, mají hnědošedá křídla se dvěma tmavšími pásky. Barva předních křídel samečků je žlutošedá s hnědou kresbou. Pro zadní pár křídel je typické žlutavě bílé zbarvení. Základním rozpoznávacím znakem samiček je to, že mají v porovnání se samečky zakrslá křídla a proto dokážou jen lézt. Hlava, spolu s tělem je hnědá. Housenky jsou žlutozelené a po bocích mají světlejší pásky. Škůdce přezimuje ve stádiu vajíčka, které je pomerančově žluté. K líhnutí dochází brzy na jaře v období rašení stromů. Ze začátku jsou pozorovány jen nepatrné škody, které lze snadno přehlédnout. Starší housenky už však zkonzumují poměrně větší množství potravy, při silnějším napadení mohou způsobit holožer. Líhnutí dospělých jedinců nastává v měsíci říjnu. Odhadovaný počet nakladených vajíček samičkou je zhruba 300. Typickými projevy napadení stromů pídivkou podzimní jsou vyžrané poupata, obžrané mladé listy a květiny. Symptomy se projevují i ​​na plodech, které po napadení mají vyžraný obsah, někdy až po jádro. Květiny, jakož i listy jsou spředeny pavučinami.

Píďalka zimní, která se jen ojediněle objevuje ve větším množství

Je rozšířena v Evropě, Asii až po Dálný východ. Typická je hnědočervenými housenkami, které požírají listy nebo rostoucí plody v korunách stromů. Housenka dorůstá do délky přibližně 30 – 35 mm. Samičky jsou bezkřídlé, bíložluté, na zádech jsou šedě zbarvené s černými skvrnami. Naopak sameček má křídla světle žluté barvy, přičemž na předních křídlech jsou obvykle dva tmavé pásy. Pro zadní křídla samečků je typická tmavší malá tečka, která se nachází v jejich přední části.

Na okrajích křídel se nachází tmavší lem. Hlava, spolu s hrudí škůdce, má podobnou barvu jako křídla. Barva vajíček se postupně mění ze žlutobílé na tmavou. Přezimování píďalky zimní probíhá ve stádiu vajíčka. Po vylíhnutí se larvy živí na rozvíjejících poupatách, listech a mladých plodech výše zmíněných hostitelských rostlin. Postupem času larvy dospívají (koncem června, až na začátku července) a přesouvají se do půdy, kde se zakuklují. V září dochází k vylíhnutí motýlů, které létají v noci. Pokud teploty prostředí příliš neklesnou, můžeme pozorovat výskyt motýlů až do prosince. Samičky v korunách stromů kladou vajíčka buď v malých skupinách nebo jednotlivě na větvičkách, přičemž jedna samička dokáže naklást až 400 vajíček. Doprovodnými znaky napadení vyhledávaných druhů hostitelských rostlin jsou nepravidelné výhryzky, které se nacházejí na poupatách, listech, případně mladých plodech. Listy však nejsou spředeny pavučinami.

Pádinky může způsobovat holožery stromů

Proti pídivkám můžeme zasáhnout právě v tomto období. Dospělé píďalky se líhnou v září až říjnu a protože samičky mají zakrslá křídla, do korun stromů, kde kladou vajíčka, musí vylézt po kmenech. Proto se doporučuje v tomto období umístit na kmeny hostitelských stromů lepové pásy, díky kterým zajistíme jejich odchyt. Výsledek bude spočívat v zabránění nakladení vajíček a předcházení jarním škodám, které mohou vylíhlé housenky způsobit. Lepové pásy je vhodné nechat umístěné na stromech do února. Kromě lepových pásů lze využít Stromset nebo lep Chemstop-ecofix. Lepidlo je vhodnější natírat na nepromokavý papír v šířce zhruba 10 cm. Aplikace lepidla přímo na kmen se nedoporučuje. Jelikož samičky mohou klást vajíčka na kmeny stromů pod lepové pásy, je vhodné kmen před umístěním ošetřit vhodnými insekticidními přípravky nebo očistit kůru stromů pod lepovými pásy.

Aplikaci chemických látek je vhodné provést na jaře po vyrašení stromů nebo před kvetením, resp. hned po kvetení. Četnost larev snižuje vypuštění drůbeže v zahradách v měsících květen a červen. Larvy v tomto období zalézají do půdy, aby se zakuklily. V průběhu vegetačního období se používají přípravky, které způsobují snížení výskytu housenek motýlů. Z povolených přípravků lze proti pídivkám na jabloních, dubu a lesních dřevinách a proti pídivce podzimní na všech ovocných stromech použít Lepinox Plus.

Zdroj: ÚKSUP