Vrtule třešňová

Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi) – nejvýznamnější škůdce třešně ptačí

Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi) patří mezi nejvýznamnější a nejškodlivější škůdce třešní. V podmínkách Slovenska a Česka se vyskytuje nejčastěji v teplejších oblastech, pričemž suché a teplé počasí v květnu a červnu výrazně zvyšuje škody na úrodě. K jejím hostitelským rostlinám nepatří pouze třešeň ptačí, ale také třešeň višňová, višeň mahalebka, zimolez, dřišťál obecný a střemcha. 

Vrtule třešňová je drobná muška, pre ktorú je typické: žluto-hnědé zbarvení hlavy, černé temeno, žlutočervená tykadla a zelené oči, na bocích černé hrudi výrazné žluté pruhy, černý zadeček, průsvitná křídla se čtyřmi sivočernými příčnými pásky. Dospělci dorůstají velikosti přibližně 4 mm. Vajíčka jsou bělavá, elipsovitá, asi 2 mm dlouhá. Larvy jsou beznohé, dorůstají do 6 mm. K líhnutí larev dochází za vhodných teplotních podmínek po 10–14 dnech. Dorostlá larva vyžírá v pokožce plodu kulatý otvor, poté padá na zem a během 24 hodin se zakuklí v půdě. Stádium kukly trvá přibližně devět měsíců.

Příznaky napadení:  Prvním výrazným příznakem jsou čerstvé vpichy na ještě zelených a tvrdých plodech. V dužnině napadených plodů sa nacházejí larvy škůdce, které způsobují hnědnutí, měknutí a zahnívání. Následkem je často předčasný opad plodů ze stromu. Dospělce lze pozorovat za teplého počasí při páření nebo kladení vajíček na osluněných plodech. Samička obvykle klade jedno vajíčko do jednoho plodu, pričemž může naklást 50–150 vajec. Za chladného počasí ke kladení nedochází. V našich podmínkách má vrtule třešňová jen jednu generaci ročně. K líhnutí dochází v květnu a samičky dospívají 8–17 dní po vylíhnutí.

Biologická ochrana

Účinná ochranná opatření zahrnují:

• zakládání nových sadů ve vyšších nadmořských výškách,
• výběr rezistentnějších odrůd,
• odstraňování napadených plodů,
• kypření půdy pod stromy,
• použití žlutých lepových lapáků, které snižují populaci škůdce.

Zdroj: ÚKSÚP

Poznámka Ekočlovek – biologická ochrana

• Pro ošetření stromů lze použít biologický postřik Quassia amara.
• Ideálním řešením je však ošetřit půdu pod korunou stromů již na jaře, jakmile teplota půdy dosáhne 15 °C, pomocí parazitických hlístic Steinernema feltiae (produkt Entonem).
• Tyto hlístice napadají přezimující kukly much v půdě, čímž zabrání dalšímu množení škůdce i poškození plodů.
• Hlístice Steinernema feltiae jsou velmi účinné a napadají více než 200 půdních škůdců.